Kalkulačka dovolené 2026

Metodika výpočtu dovolené v hodinách

Od 1. ledna 2021 se dovolená v České republice eviduje a čerpá v hodinách, nikoli v kalendářních dnech. Pravidla obsahuje hlava IX. zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, zejména § 211 až § 223. Roční nárok na dovolenou se vypočítá tak, že se týdenní pracovní doba zaměstnance vynásobí počtem týdnů dovolené, na které má zaměstnanec za daný kalendářní rok nárok. U klasického 40hodinového úvazku a zákonného minima 4 týdnů tedy nárok činí 40 × 4 = 160 hodin ročně. Při kratším úvazku se hodinový nárok poměrně snižuje — například u 30hodinové týdenní doby vyjde 30 × 4 = 120 hodin.

Pokud zaměstnanec neodpracuje celý rok, hodinový nárok se rovněž poměrně krátí. Aby vznikl nárok na poměrnou část dovolené, musí zaměstnanec u téhož zaměstnavatele odpracovat alespoň 4 násobek své týdenní pracovní doby. Při splnění této podmínky vzniká za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu nárok ve výši 1/52 roční výměry. Naopak za odpracování 52násobku týdenní pracovní doby vzniká celý roční nárok. Zákonné minimum jsou vždy 4 týdny, u zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 zákoníku práce (stát, územní samosprávné celky a další) je to 5 týdnů, u pedagogických a akademických pracovníků 8 týdnů.

Některé doby, po které zaměstnanec nepracuje, se pro účely výpočtu dovolené posuzují jako odpracované — typicky překážky v práci ze strany zaměstnavatele, čerpání dovolené, svátky či pracovní neschopnost. U vyjmenovaných překážek (např. dočasná pracovní neschopnost, ošetřovné, rodičovská) se však zohledňuje jen do 20násobku týdenní pracovní doby v rámci roku a pouze za podmínky, že zaměstnanec mimo tyto překážky odpracoval alespoň 12násobek své týdenní pracovní doby. Tento limit zákoník práce stanovuje proto, aby dovolená vznikala primárně z reálné práce, nikoli z dlouhodobých absencí.

Často kladené otázky

Co se stane s nevyčerpanou dovolenou?

Nevyčerpanou dovolenou je zaměstnavatel povinen určit zaměstnanci k vyčerpání zpravidla do konce kalendářního roku, v němž nárok vznikl. Pokud to z provozních důvodů nebo pro překážky na straně zaměstnance (např. dlouhodobá pracovní neschopnost, mateřská či rodičovská) nelze, převádí se zbývající dovolená do následujícího roku. Při skončení pracovního poměru má zaměstnanec právo na náhradu mzdy či platu za nevyčerpanou dovolenou; její proplacení v průběhu trvajícího pracovního poměru zákoník práce neumožňuje.

Mají na dovolenou nárok i pracovníci na DPP a DPČ?

Od 1. ledna 2024 vzniká nárok na dovolenou i osobám pracujícím na základě dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ) — pokud splní dvě podmínky: pracovněprávní vztah u téhož zaměstnavatele trvá v daném kalendářním roce nepřetržitě alespoň 4 týdny a zaměstnanec v něm odpracuje alespoň 4násobek fiktivní týdenní pracovní doby (zákoník práce ji pro dohody stanovuje na 20 hodin týdně). Roční nárok se počítá z této fiktivní výměry; reálně tak jde řádově o desítky hodin dovolené ročně.

Jak se počítá dovolená při čerpání po hodinách?

Dovolenou je možné čerpat v celých dnech i po jednotlivých hodinách — záleží na rozvržení směn. Pokud zaměstnanec čerpá dovolenou v délce směny, odečte se mu skutečný počet hodin, který by tu směnu odpracoval. U nerovnoměrně rozvržené pracovní doby je tedy spravedlivější právě evidence v hodinách: jeden „den dovolené“ může znamenat 6 i 12 hodin podle délky příslušné směny. Hodinová evidence umožňuje i čerpání kratších časových úseků v rámci jedné směny, pokud na tom zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou.

Může zaměstnavatel jednostranně určit termín dovolené?

Ano. Termín čerpání dovolené určuje zaměstnavatel a je povinen jej zaměstnanci oznámit písemně alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodnou na kratší době. Při určení termínu má zaměstnavatel přihlížet k provozním důvodům i k oprávněným zájmům zaměstnance. Pokud zaměstnavatel termín neurčí, je zaměstnanec oprávněn po 30. červnu následujícího roku určit si čerpání zbývající dovolené sám — opět s 14denním předstihem.

Lze dovolenou převést a hromadit do dalších let?

Hromadění dovolené do dalších let zákoník práce neumožňuje jako standardní postup; cílem regulace je, aby zaměstnanec dovolenou skutečně čerpal a zotavil se. Převod do následujícího roku je přípustný pouze v případech, kdy čerpání nebylo objektivně možné (provozní důvody, dlouhodobá neschopnost, mateřská a rodičovská dovolená a další překážky v práci). Nárok na dovolenou se nepromlčuje, dokud trvá pracovní poměr.

Užitečné zdroje

• Ministerstvo práce a sociálních věcí — výklad pracovněprávních předpisů a metodické pokyny k dovolené.
• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (e-Sbírka) — úplné znění včetně části o dovolené (§ 211 až § 223).

Související kalkulačky

• Kalkulačka čisté mzdy — výpočet měsíční mzdy a souvislost s náhradou za dovolenou.
• Kalkulačka nemocenské — vliv pracovní neschopnosti na hodinový nárok dovolené.
• Kalkulačka mateřské — souvislost peněžité pomoci v mateřství s dobou pojištění.